Předchůdce sboru – pěvecký sbor HLASOŇ

Pád Bachova absoznak hlasonlutismu v roce 1859 umožnil vznik prvních spolků v Čechách. Vznikaly spolky tělocvičné, divadelní i pěvecké. Jedním z prvních pěveckých sborů na území Čech byl i novopacký Hlasoň. Vznikl na podzim 1859 zásluhou učitelů Jana Čížka a Josefa Siřiště. Prvním sbormistrem byl zvolen MUDr. Edv. Kosinka, krátce po něm Jan Čížek. Mezi dalšími sbormistry čteme pak jména: Josef Jodas, Ladislav Brunclík, František Záhorský, Josef Jíra a další. Mezi prvními sborovými skladbami, které Hlasoň nacvičil, byly Plaché dívčiny od J. Horáka, Já jsem Slovan od J. Knahla, Vlasti od Tovačovského, Novopacká od K. Záhorského a od P. Křížkovského skladby Běžela ovečka a Utonulá (dodnes jsou v repertoáru mnoha českých sborů). V roce 1894 byl založen v Nové Pace pěvecký sbor Vlastimil, který se po patnácti letech činnosti spojil s Hlasoňem. Po celou dobu svého trvání účastnil se Hlasoň všech důležitých národních slavností. Událostí, která způsobila značný rozruch nejen v Podkrkonoší, byla jeho účast (společně s novopackým Sokolem) na táboru lidu 7. července 1869 na Zvičině. Při zpáteční cestě byli účastníci tábora napadeni ve Velké Borovnici tamějšími Němci. Střetnutí mělo potom dohru u soudu v Nové Pace.
Představitelé Hlasoně se významnou mírou podíleli i na rozvoji sborového zpěvu v Podkrkonoší. Stáli u zrodu První české pěvecké a hudební župy. Na podnět a pozvání novopackého rodáka, učitele Františka Záhorského, člena a dirigenta Hlasoně, se sešli na novopacké radnici k informační schůzce 4. května 1890 zástupci patnácti zpěváckých spolků a rozhodli se založit pěveckou župu. Ustavující schůze se konala 28. září 1891. Bylo v ní zastoupeno osmnáct zpěváckých spolků z patnácti východočeských měst a vesnic. K nejstarším sborům patřily kromě Hlasoně sbor Záboj ze Dvora Králové, Jaromír z Jaroměře a Lubor z Nového Bydžova.
V roce 1895 změnila župa svůj název na První českou pěveckou a hudební župu. Plných 35 let stál v jejím čele rodák z Lhoty Smidarské, primář MUDr. Václav Matys. Třicet let byl též předsedou Hlasoně. Funkci jednatele po celé období vykonával řídící učitel Josef Jíra (rodák z nedaleké Radkyně). V Nové Pace se v letech 1899, 1909 a 1940 konaly i tři župní sjezdy. Hlasoň přežil dobu 2. světové války. Ještě po ní měl řadu vystoupení; starší pamětníci stále pamatují jeho výchovné koncerty pro žáky novopackých škol, které se obvykle konaly v sále Městského hotelu Centrál. V padesátých letech činnost Hlasoně ustala. Sborový zpěv se v Nové Pace začal znovu rozvíjet na místních mateřských, základních i středních školách až po dalších letech. V tom je také naděje a snad i záruka dalšího rozvoje sborového umění na Novopacku.

podle článku J. Bareše v časopisu Achát č. 11/2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *